ČESKÉ NEBE V ŘÍMĚ

Trautzlova umělecká společnost, která se aktivně podílí na rozvoji autentického kulturního dědictví Ústeckého kraje, hudebně doprovodí Národní pouť ČR do Říma k 30. výročí kanonizace sv. Anežky České papežem Janem Pavlem II. a bezprostředně následujících listopadových událostí v Československu.

Národní pouť se uskuteční 11. – 13. listopadu 2019 a bude nejvýznamnější českou zahraniční akcí roku. Přes 3 000 českých poutníků, delegace vlády a Parlamentu ČR a čeští a moravští biskupové, kněží a řeholníci tak společně oslaví 30. výročí kanonizace sv. Anežky České a Sametové revoluce. V rámci pouti proběhne generální audience u papeže Františka, bohoslužby v bazilice sv. Petra ve Vatikánu, v Lateránské bazilice a v chrámu Santa Maria Maggiore. V podání téměř dvou stovek hudebníků zazní také slavnostní koncert „České nebe“ v chrámu Santa Maria degli Angeli.

Hudbu k doprovodu všech těchto akcí nastuduje Hudba Hradní stráže spolu se Spojenými sbory Podkrušnohoří, které sdružují zpěváky napříč celým Ústeckým krajem a širším okolím. Uměleckým garantem je dirigent a skladatel Jan Zástěra, oceněný v roce 2017 cenami OSA „Nejúspěšnější skladatel vážné hudby“ a „Skladba roku“.

Pouti bude věnována patřičná mediální pozornost a zároveň se bude pyšnit záštitou nejvyšších ústavních činitelů.

České nebe 30.9.2018 v Mostě

V roce české státnosti Vám projekt „České nebe“ představí zcela nový cyklus kantát věnovaných českým patronům. Ke koncertnímu provedení se sejde několik pěveckých sborů působících v Ústeckém kraji, vynikající sólistky a prestižní orchestr Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Pod vedením autora hudby, skladatele a dirigenta plk. Jana Zástěry, si budete moci vychutnat nevídaný hudební zážitek. Předprodej vstupenek probíhá v mosteckém přesunutém kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Teplické jeptišky a osečtí mniši v boji o nejvzácnější relikvii

Nová komická opera s názvem “Vepřové schizma” nás nejprve zavede do Oseka v době, kdy mu panoval Boreš z Rýzmburka, stavitel velkého hradu nad městem a úspěšný válečník. Když se jednoho dne vrátil z boje v Uhrách, přivezl s sebou jako kořist vzácnou věc. Prst sv. Jana Křtitele, který patřil k pokladům poraženého krále Bély. Boreš ho daroval svým zbožným mnichům, které v Oseku usadili jeho předkové, a tím by všechno mohlo v poklidu a míru skončit.

Jenomže jeptišky z konkurenčního kláštera v Teplicích usoudily, že kult sv. Jana Křtitele, patrona vod a lázeňských pramenů, patří výhradně jim. Rozhodly se neváhat a vzít další osud vzácné relikvie do vlastních rukou. Lstí se pokusí získat prst pro sebe, pro svůj klášter a lázně, kterým má tato rarita vábit nové davy hostů a přinášet další a další zisky.
Podaří se jeptiškám mnichy přesvědčit, že prst nepotřebují? Podaří se nahnat jim strach, že je ta podivná věc odvede od pravé zbožnosti? Podaří se ho ukrást? Nebo místo svatého prstu dostanou něco, co si zaslouží mnohem víc?

Pokud se chcete pobavit a zasmát na účet hašteřivých jeptišek holdujících alkoholu, útlocitných mnichů, kteří jen tak tak odolávají ženské rafinovanosti, namyšleného Borše, který se považuje za největšího hrdinu všech dob, nebo speciálního teplického reklamního vepře, který mluví a propaguje lázně, kudy chodí; neváhejte a přijďte na premiéru nové buffo opery skladatele Jana Zástěry a libretisty Martina Budka. Operu nastudoval soubor Collegium hortense a představí ji 12. května od 18h v Rokokovém sále teplického zámku a v neděli 13. května od 17h v Letním sále oseckého kláštera.

 

Boj jeptišek a mnichů uzavře vepřovou trilogii

Skladatel Jan Zástěra a libretista Martin Budek po loňském úspěšném uvedení Vepřové odysey slíbili, že na nové operní dílo se posluchači můžou těšit už příští rok. A opravdu! Přes zimu vznikl závěrečný díl série a soubor Collegium hortense finišuje s přípravami k jeho provedení. V sobotu 12. 5. od 18h na teplickém zámku a v neděli 13. 5. od 17h v oseckém klášteře tak diváci můžou být svědky rozuzlení celé historie o nalezení teplických pramenů.

Právě tento kuriózní objev, který učinili vepři velmože Kolostůje, a následné založení teplických lázní se stalo předlohou pro operní triptych. Námět přímo vybízí k hravému zpracování, a proto už před pěti lety vznikl první díl ve stylu italské opery buffy. Komicky laděný text a srozumitelné formy zajistily úspěch a bylo jasné, že další kusy se budou odvíjet v podobném duchu. Na Vepřové spiknutí navázala Vepřová odysea, kde se ke Kolostůjovi, někdejšímu pasáčkovi vepřů, nyní již lázeňskému správci Kubovi přidal bílinský rytíř Košťál a jeho ctižádostivá žena Běla. Hlavním hybatelem děje však zůstala slavná teplická prasata, která celou lázeňskou tradici v Teplicích založila. V opeře mluví a disponují dalšími lidskými vlastnostmi, a to díky Janu Křtiteli, patronu města a lázní, který symbolicky coby „deus ex machina“ pravidelně zasahuje do všech teplických peripetií a tudíž i do oper, které o nich pojednávají.

Třetí, závěrečný díl operní série těží z historie o něco bližší a hmatatelnější. Tentokrát děj nerozhýbe boj o přírodní zdroje v podobě horké vody vyvěrající z hlubin země. Tentokrát se předmětem touhy stane samotná posvátná moc sv. Jana Křtitele, který poprvé nemusí náš kraj navštívit shůry jako boží posel, ale který je tentokrát reprezentován naprosto hmatatelně a fyzicky. Totiž jeho prst přiveze Boreš z Rýzmburka z válečného tažení do Uher a jako vzácnou relikvii ho daruje oseckým mnichům. Závist a obavy o existenci aktivizují teplické jeptišky, které se rozhodnou jednat a získat světcův prst pro sebe.

Hybateli děje, odehrávajícího se v teplickém i v oseckém klášteře, jsou tentokrát opat Giselbert, abatyše Kedruta, konventy mnichů a mnišek a samozřejmě také Boreš. Jan Křtitel se na scéně nakonec také objeví – dokonce celý, se všemi údy – a výraznou postavou je i poslední potomek někdejších teplických vepřů. Ti v dávné prehistorii našli léčivé prameny, jeptišky je chovaly celá staletí, ale nakonec zbyl jen jediný nesnědený exemplář, který je vycvičen k recitování oslavné básně o Teplicích. Teplický reklamní vepř je jakýmsi pohrobkem starých časů, které střídají nové. I o tom opera pojednává.