České nebe 30.9.2018 v Mostě

V roce české státnosti Vám projekt „České nebe“ představí zcela nový cyklus kantát věnovaných českým patronům. Ke koncertnímu provedení se sejde několik pěveckých sborů působících v Ústeckém kraji, vynikající sólistky a prestižní orchestr Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Pod vedením autora hudby, skladatele a dirigenta plk. Jana Zástěry, si budete moci vychutnat nevídaný hudební zážitek. Předprodej vstupenek probíhá v mosteckém přesunutém kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Teplické jeptišky a osečtí mniši v boji o nejvzácnější relikvii

Nová komická opera s názvem „Vepřové schizma“ nás nejprve zavede do Oseka v době, kdy mu panoval Boreš z Rýzmburka, stavitel velkého hradu nad městem a úspěšný válečník. Když se jednoho dne vrátil z boje v Uhrách, přivezl s sebou jako kořist vzácnou věc. Prst sv. Jana Křtitele, který patřil k pokladům poraženého krále Bély. Boreš ho daroval svým zbožným mnichům, které v Oseku usadili jeho předkové, a tím by všechno mohlo v poklidu a míru skončit.

Jenomže jeptišky z konkurenčního kláštera v Teplicích usoudily, že kult sv. Jana Křtitele, patrona vod a lázeňských pramenů, patří výhradně jim. Rozhodly se neváhat a vzít další osud vzácné relikvie do vlastních rukou. Lstí se pokusí získat prst pro sebe, pro svůj klášter a lázně, kterým má tato rarita vábit nové davy hostů a přinášet další a další zisky.
Podaří se jeptiškám mnichy přesvědčit, že prst nepotřebují? Podaří se nahnat jim strach, že je ta podivná věc odvede od pravé zbožnosti? Podaří se ho ukrást? Nebo místo svatého prstu dostanou něco, co si zaslouží mnohem víc?

Pokud se chcete pobavit a zasmát na účet hašteřivých jeptišek holdujících alkoholu, útlocitných mnichů, kteří jen tak tak odolávají ženské rafinovanosti, namyšleného Borše, který se považuje za největšího hrdinu všech dob, nebo speciálního teplického reklamního vepře, který mluví a propaguje lázně, kudy chodí; neváhejte a přijďte na premiéru nové buffo opery skladatele Jana Zástěry a libretisty Martina Budka. Operu nastudoval soubor Collegium hortense a představí ji 12. května od 18h v Rokokovém sále teplického zámku a v neděli 13. května od 17h v Letním sále oseckého kláštera.

 

Boj jeptišek a mnichů uzavře vepřovou trilogii

Skladatel Jan Zástěra a libretista Martin Budek po loňském úspěšném uvedení Vepřové odysey slíbili, že na nové operní dílo se posluchači můžou těšit už příští rok. A opravdu! Přes zimu vznikl závěrečný díl série a soubor Collegium hortense finišuje s přípravami k jeho provedení. V sobotu 12. 5. od 18h na teplickém zámku a v neděli 13. 5. od 17h v oseckém klášteře tak diváci můžou být svědky rozuzlení celé historie o nalezení teplických pramenů.

Právě tento kuriózní objev, který učinili vepři velmože Kolostůje, a následné založení teplických lázní se stalo předlohou pro operní triptych. Námět přímo vybízí k hravému zpracování, a proto už před pěti lety vznikl první díl ve stylu italské opery buffy. Komicky laděný text a srozumitelné formy zajistily úspěch a bylo jasné, že další kusy se budou odvíjet v podobném duchu. Na Vepřové spiknutí navázala Vepřová odysea, kde se ke Kolostůjovi, někdejšímu pasáčkovi vepřů, nyní již lázeňskému správci Kubovi přidal bílinský rytíř Košťál a jeho ctižádostivá žena Běla. Hlavním hybatelem děje však zůstala slavná teplická prasata, která celou lázeňskou tradici v Teplicích založila. V opeře mluví a disponují dalšími lidskými vlastnostmi, a to díky Janu Křtiteli, patronu města a lázní, který symbolicky coby „deus ex machina“ pravidelně zasahuje do všech teplických peripetií a tudíž i do oper, které o nich pojednávají.

Třetí, závěrečný díl operní série těží z historie o něco bližší a hmatatelnější. Tentokrát děj nerozhýbe boj o přírodní zdroje v podobě horké vody vyvěrající z hlubin země. Tentokrát se předmětem touhy stane samotná posvátná moc sv. Jana Křtitele, který poprvé nemusí náš kraj navštívit shůry jako boží posel, ale který je tentokrát reprezentován naprosto hmatatelně a fyzicky. Totiž jeho prst přiveze Boreš z Rýzmburka z válečného tažení do Uher a jako vzácnou relikvii ho daruje oseckým mnichům. Závist a obavy o existenci aktivizují teplické jeptišky, které se rozhodnou jednat a získat světcův prst pro sebe.

Hybateli děje, odehrávajícího se v teplickém i v oseckém klášteře, jsou tentokrát opat Giselbert, abatyše Kedruta, konventy mnichů a mnišek a samozřejmě také Boreš. Jan Křtitel se na scéně nakonec také objeví – dokonce celý, se všemi údy – a výraznou postavou je i poslední potomek někdejších teplických vepřů. Ti v dávné prehistorii našli léčivé prameny, jeptišky je chovaly celá staletí, ale nakonec zbyl jen jediný nesnědený exemplář, který je vycvičen k recitování oslavné básně o Teplicích. Teplický reklamní vepř je jakýmsi pohrobkem starých časů, které střídají nové. I o tom opera pojednává.

Velkopáteční koncert s premiérovým Stabat Mater

Hudební soubor Collegium hortense v Teplicích naváže na tradici velkopátečních duchovních koncertů. Titulem, který pro tuto příležitost zvolil, je zbrusu nová kantáta Stabat Mater z pera mladého teplického autora Matouše Pavlise. Posluchači, kteří přijdou 30. března v 18h do kostela sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí, uslyší premiéru nové skladby pro sbor, sóla a smyčce přímo pod autorovým vedením.

 Matouš Pavlis se jako skladatel představil před dvěma lety, kdy jeho Cantata ad gaudium omnis diei zazněla na koncertě v oseckém klášterním kostele a posléze také v katedrále sv. Víta v Praze. Úspěch skladby podnítil jeho tvůrčí zápal natolik, že pro soubor Collegium hortense, kde působí jako sbormistr, začal psát pravidelně. Jeho posledním počinem se stalo moteto ve starém stylu s názvem Ora et labora, které připravil k příležitosti slavnostního znovuotevření Beuronské kaple v Teplicích.

Stabat Mater je projektem, který si klade za cíl navázat na starou tradici velkopátečních oratorií, která se po staletí prováděla ve významných chrámech a kostelech po celé Evropě. Uvádění různých sepolker a dalších skladeb s velikonoční tematikou představovalo významný příspěvek k oslavě nejdůležitějších křesťanských svátků. Collegium hortense se v tomto duchu rozhodlo pořádat pravidelně každý rok velkopáteční koncerty v Teplicích a pro první ročník této obnovené tradice soubor zvolil, jak už je mu vlastní, skladbu napsanou zvlášť k této příležitosti.

Její autor Matouš Pavlis popisuje, co ho přivedlo ke konkrétnímu námětu: „Myšlenka zkomponovat vlastní Stabat Mater ve mně vykrystalizovala poté, co jsem se jako sborista zúčastnil projektu, při kterém bylo uvedeno Stabat Mater Antonína Dvořáka. Působivá dojemnost sekvence Jacopona da Todi, podtržena Dvořákovou geniální hudbou mě oslovila natolik, že jsem se neubránil a pokusil se příběh o Panně Marii interpretovat vlastní hudební skladbou.“

Středověká sekvence vzbudila v období od renesance až po současnost zájem mnoha skladatelů. Jak text zpracoval současný teplický skladatel, si mohou posluchači poslechnout na Velký pátek v hlavním městském kostele. Kromě autora v roli dirigenta se na provedení budou podílet sólistky Lada Bečková a Veronika Machovcová, zpěváci Collegia hortense a smyčcové kvinteto, které všechny doprovodí. Duchovním slovem přispěje představený teplických salesiánů Jan Blaha.

Premiéra Matouše Pavlise již tento pátek

Matouš Pavlis se jako skladatel představil před dvěma lety, kdy jeho Cantata ad gaudium omnis diei zazněla na koncertě v oseckém klášterním kostele a posléze také v katedrále sv. Víta v Praze. Úspěch skladby podnítil jeho tvůrčí zápal natolik, že pro soubor Collegium hortense, kde působí jako sbormistr, začal psát pravidelně. Jeho posledním počinem se stalo moteto ve starém stylu s názvem Ora et labora, které připravil k příležitosti slavnostního znovuotevření Beuronské kaple v Teplicích. Nyní Collegium hortense připravuje premiéru jeho kantáty na text středověké sekvence „Stabat mater“, kterou si posluchači mohou přijít poslechnout na Velký pátek 30.3.2018 v 18h do děkanského kostela sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí v Teplicích.

Autor nám prozradil, jak celou svou skladbu pojal: „Kantáta počítá s komorním obsazením – smyčcovým kvintetem, dvěma sopránovými sólovými party a smíšeným sborem. Celý příběh o Panně Marii a smrti jejího syna je rozdělen na sedm částí; ty pak tvoří tři základní myšlenkové celky. V prvním okruhu je posluchač seznámen s hlavním dějovým motivem – matka hledí na svého zmučeného syna visícího na kříži. Druhému okruhu dominuje téma soustrasti s Pannou Marií a přání podílet se na událostech, jež po Kristově smrti následují. Finále se nese v duchu odvahy a odhodlání nést odkaz velikonočních událostí dál až do samotného konce. Výjimečnost příběhu této sekvence vidím v líčení vztahu Panny Marie k Ježíši Kristu; nejen jako vztahu vyvolené ženy vůči Bohu, ale především vztahu matky vůči jejímu lidskému synovi, kterého jí fanatický dav nejprve vytrhne z náručí a po té přibije na kříž.“